Klub v současné podobě existuje od 16. dubna 2011, kdy byl Ministerstvem vnitra ČR zaregistrován. Ve spolkovém rejstříku je zapsán jako Český svaz chovatelů, z.s., Klub chovatelů drůbeže Šumavanek. Původní sídlo klubu – Horní Těšov u Sušice se po odchodu první předsedkyně změnilo na současnou adresu – Maškova 1646/3, Praha 8, kde sídlí i ÚV ČSCH a nebude jej do budoucna nutné měnit v návaznosti na pravidelnou změnu funkcionářů.

Patří se, abychom se v souvislosti se šumavankami a naším klubem nezapomínali na minulost a vzpomenuli alespoň dvě nebo tři jména, bez nichž by ani šumavanky, ani současný klub nebyl.

Pokud jste se pídili po původu šumavanek, určitě jste narazili na jméno Františka Řechtáčka, který po válce v místě svého nového působiště (Kundratice u Hartmanic) objevil přežívající zbytky již polodivokých slepic, podle starousedlíků „zlatušek“. Zaujaly ho zejména svojí otužilostí, shánčlivostí a zimní snáškou. Rozhodl se, že se pokusí o regeneraci této zajímavé šumavské slepice.

Od roku 1946, kdy ještě našel 9 slepic a 2 kohouty a roku 1947, kdy započal s regenerací plemene do dnešního dne uplynulo v šumavských potocích a řekách spousta vody, a přesto ještě plemeno není ustálené. Šumavanky se líbily a rozšiřovaly po republice. Bohužel nebyl jednotný pohled na jejich šlechtění a to se na populaci negativně odrazilo. V roce 1986 se začal chovem šumavanek zabývat další jejich velký fanda, přítel Miroslav Harčařík, který se v té době seznámil s F. Řechtáčkem. V důsledku politických a ekonomických změn v devadesátých letech, došlo jednak k likvidaci tehdejšího klubu a k razantnímu úbytku chovatelů šumavanek. V roce 1995 přežívalo jen několik desítek jedinců ve třech chovech. Hrozila likvidace plemene. Naštěstí zvítězilo nadšení patriotů plemene a díky jim, historickým písemnostem F. Řechtáčka, které převzal přítel Harčařík a díky Ing. Ivanu Pavlovi, tehdejšímu předsedovi sboru posuzovatelů drůbeže, který vytvořil nový standard plemene, započala nová regenerace tohoto nádherného plemene.

Bez obrovské obětavosti chovatelů, kteří s regenerací započali a dalších, kteří se přidali a dále přidávají, by již dnes „zlatušky“ nikdo neznal. Bohužel, je nás stále málo na to, abychom mohli poptávku po šumavankách uspokojit, protože v současnosti je toto plemeno velice populární.

Pokud patříte mezi chovatele, kterým není budoucnost šumavanek lhostejná a chtěli byste jim pomoci, rádi vás mezi sebou uvítáme. Náš klub nabízí možnost výměny zkušeností, chovného materiálu mezi členy klubu a měl by nám všem přinášet kolektivní radost z chovu naší národní slepice. Čím více nás bude, tím větší šanci mají Šumavanky na ustálení standardu a eliminaci vad pramenících z neznalosti.